Ekonews, podcast o udržitelnosti

Z vědeckého pohled dnes neexistuje žádný kvalitní argument vyvracející zásadní vliv člověka na změnu klimatu. „Dá se ale útočit na pocitové záležitosti, například otázkou, co je člověk proti přírodě nebo proti velikosti vesmíru,“ říká v podcastu Ekonews vědec Daniel Kortus.
Ten loni na podzim spustil na sociálních sítích svůj projekt Klimatomluva, kde vyvrací a vysvětluje nejčastější mýty o klimatické změně. Původně měl s projektem trochu jiný záměr - chtěl přinášet víc vědeckého kontextu do veřejné debaty o klimatu. Pak ale narazil na Filipa Turka a motoristy, kteří systematicky šíří dezinformace o klimatu.
„Přijde mi nebezpečné dělat, že klimatická změna neexistuje. Dopady pak budou mnohem tvrdší, než když se na ně připravíme, říká ve Ve Varu, v novém videocastu Ekonews.
Podle něj ten, kdo se tématu skutečně věnuje, nemůže základní vědecké poznatky popírat. „Filip Turek je dostatečně inteligentní na to, aby si dokázal přečíst vědecké články, které jasně potvrzují, že za změnou klimatu stojí člověk,“ myslí si.
Motoristé se často odkazují na organizaci Clintel (Climate Intelligence Foundation), jejíž spoluzakladatel Guus Berkhout pracoval celý život pro fosilní průmysl a která popírá vliv člověka na klima. Jejím šéfem se stal loni na podzim exprezident a jeden z nejznámějších klimaskeptiků v Česku, Václav Klaus.
„Clintel je relativně malý, ale hodně hlasitý. Dokáže se dostat i do českých televizních stanic. V jednom předvolebním pořadu byl klimatický panel OSN srovnáván s Clintelem a obě organizace byly stavěny na stejnou úroveň. Novináři tak, zřejmě často nevědomky, přispívají k šíření dojmu, že Clintel je věrohodná organizace zaměstnávající vědce, což tak ale není," vysvětluje.
V podcastu se dále dozvíte:

Kdy se poprvé rozhodl, že bude na dezinformace motoristů reagovat?

Jaké narativy motoristé nejčastější používají?

Volil by je někdy?

Jak vzniká vědecký konsensus a jak náročný proces to je?

Proč klimatologové v této dezinformační době nevystupují veřejně na obranu své práce?

V čem vidí nebezpečí útoků na vědu?

Jak hodnotí úroveň debaty o klimatické změně v Česku?

Jaké má další plány s projektem Klimatomluva?

Z vědeckého pohled dnes neexistuje žádný kvalitní argument vyvracející zásadní vliv člověka na změnu klimatu. „Dá se ale útočit na pocitové záležitosti, například otázkou, co je člověk proti přírodě nebo proti velikosti vesmíru,“ říká v podcastu Ekonews vědec Daniel Kortus.
Ten loni na podzim spustil na sociálních sítích svůj projekt Klimatomluva, kde vyvrací a vysvětluje nejčastější mýty o klimatické změně. Původně měl s projektem trochu jiný záměr - chtěl přinášet víc vědeckého kontextu do veřejné debaty o klimatu. Pak ale narazil na Filipa Turka a motoristy, kteří systematicky šíří dezinformace o klimatu.
„Přijde mi nebezpečné dělat, že klimatická změna neexistuje. Dopady pak budou mnohem tvrdší, než když se na ně připravíme, říká ve Ve Varu, v novém videocastu Ekonews.
Podle něj ten, kdo se tématu skutečně věnuje, nemůže základní vědecké poznatky popírat. „Filip Turek je dostatečně inteligentní na to, aby si dokázal přečíst vědecké články, které jasně potvrzují, že za změnou klimatu stojí člověk,“ myslí si.
Motoristé se často odkazují na organizaci Clintel (Climate Intelligence Foundation), jejíž spoluzakladatel Guus Berkhout pracoval celý život pro fosilní průmysl a která popírá vliv člověka na klima. Jejím šéfem se stal loni na podzim exprezident a jeden z nejznámějších klimaskeptiků v Česku, Václav Klaus.
„Clintel je relativně malý, ale hodně hlasitý. Dokáže se dostat i do českých televizních stanic. V jednom předvolebním pořadu byl klimatický panel OSN srovnáván s Clintelem a obě organizace byly stavěny na stejnou úroveň. Novináři tak, zřejmě často nevědomky, přispívají k šíření dojmu, že Clintel je věrohodná organizace zaměstnávající vědce, což tak ale není," vysvětluje.
V podcastu se dále dozvíte:

Kdy se poprvé rozhodl, že bude na dezinformace motoristů reagovat?

Jaké narativy motoristé nejčastější používají?

Volil by je někdy?

Jak vzniká vědecký konsensus a jak náročný proces to je?

Proč klimatologové v této dezinformační době nevystupují veřejně na obranu své práce?

V čem vidí nebezpečí útoků na vědu?

Jak hodnotí úroveň debaty o klimatické změně v Česku?

Jaké má další plány s projektem Klimatomluva?

Megalomanské stavby za desítky miliard dolarů bez dalšího smysluplného využití jsou minulostí. Tahle zimní olympiáda bude šetrnější, vzkazují pořadatelé her v Itálii.
K jejímu uspořádání využili 91 procent stávajících staveb. Zbytek nově postavených sportovišť nebo ubytovacích kapacit má mít další využití, například jako koleje pro studenty. "To je velká změna v myšlení, která začala už Londýnem," říká ESG manažer Nadace Tipsport Martin Šlapák na adresu Mezinárodního olympijského výboru.
Ten podle Šlapáka bere udržitelnost vážně. V případě zimních her mu ani nic jiného nezbývá: přírodního sněhu ubývá a zasněžování znamená vyšší spotřebu vody i energie.
„Brát vážně to musí, protože jinak by zimní olympiáda nebyla. Z přírodního sněhu se stává kritická surovina a bez zasněžování to nepůjde. Musí se hledat technologie a principy, které sníží dopad výroby technického sněhu na životní prostředí i spotřebu elektřiny," uvedl Šlapák, který před časem přesedlal z prvoligového fotbalu na udržitelnost.
V podcastu se dále dozvíte:
- Jak se z profesionálního fotbalisty stane ESG manažer
- Jak chtějí pořadatelé olympijských her snižovat emise z dopravy
- Jak reálný je cíl pořadatelů vytřídit a zpracovat 100 % odpadu a recyklovat 80 % obalů?
- Jak řeší udržitelnost profesionální i amatérské kluby v Česku
- Kteří hráči prvoligového fotbalového klubu jezdí na tréninky na kole místo autem
- Podle čeho se profesionální kluby rozhodují, na co se v udržitelnosti zaměřit
Partnerem tohoto podcastu je Nadace Tipsport.

Poptávka po ESG datech stále trvá, byť kvůli omnibusu ne v takové šíři, jak se čekalo. Dekarbonizaci nyní řeší zejména obchodní řetězce nebo firmy z automobilového či energetického průmyslu, říká v podcastu Ekonews Ondřej Rybka, který vede v poradenské společnosti PwC tým řízení rizik.

Omnibus, který výrazně zúžil počet firem s povinností reportovat o udržitelnosti, letos poradenské firmy nepříjemně překvapil. Roky příprav na nové ESG pravidla včetně nabírání nových zaměstnanců přišly vniveč. 

„Za svoji konzultační kariéru, kterou jsem začínal v roce 2010 jsem nikdy nezažil takhle rychlý otřes na trhu,“ glosoval letošní turbulence Rybka. V Praze měl podle plánu vzniknout asi 70členný tým ESG poradců. Expanzi ale vystřídalo zeštíhlení.

Energetika prochází zásadní transformací, která mění roli běžných zákazníků. Ti se z pasivních odběratelů stávají aktivními hráči energetického trhu.

Elektřinu mohou vyrábět, sdílet nebo se podílet na vyrovnání energetické sítě. Jak, vysvětluje v podcastu Ekonews šéfka produktových inovací společnosti E.ON Kateřina Stehlíková.

Dalším příkladem změny role spotřebitelů je možnost zákazníků podílet se na řízení energetické soustavy. To pomáhá stabilizovat síť, aby elektřina v určitou dobu efektivně proudila vždy tam, kde je jí zapotřebí. Jak se zákazníci mohou zapojit, si poslechněte v podcastu Ekonews.

Z podcastu se dále dozvíte:

Kdo všechno se může na sdílení elektřiny podílet?
Kolik se dá sdílením ušetřit?
Jak se sdílení osvědčilo v praxi?
Jak můžou domácnosti pomoci se stabilizaci sítě?
Jak se na tom mohou podílet elektromobily?
Jaká je výše odměny?