Ekonews, podcast o udržitelnosti

Poptávka po ESG datech stále trvá, byť kvůli omnibusu ne v takové šíři, jak se čekalo. Dekarbonizaci nyní řeší zejména obchodní řetězce nebo firmy z automobilového či energetického průmyslu, říká v podcastu Ekonews Ondřej Rybka, který vede v poradenské společnosti PwC tým řízení rizik. Omnibus, který výrazně zúžil počet firem s povinností reportovat o udržitelnosti, letos poradenské firmy nepříjemně překvapil. Roky příprav na nové ESG pravidla včetně nabírání nových zaměstnanců přišly vniveč.  „Za svoji konzultační kariéru, kterou jsem začínal v roce 2010 jsem nikdy nezažil takhle rychlý otřes na trhu,“ glosoval letošní turbulence Rybka. V Praze měl podle plánu vzniknout asi 70členný tým ESG poradců. Expanzi ale vystřídalo zeštíhlení.

Energetika prochází zásadní transformací, která mění roli běžných zákazníků. Ti se z pasivních odběratelů stávají aktivními hráči energetického trhu. Elektřinu mohou vyrábět, sdílet nebo se podílet na vyrovnání energetické sítě. Jak, vysvětluje v podcastu Ekonews šéfka produktových inovací společnosti E.ON Kateřina Stehlíková. Dalším příkladem změny role spotřebitelů je možnost zákazníků podílet se na řízení energetické soustavy. To pomáhá stabilizovat síť, aby elektřina v určitou dobu efektivně proudila vždy tam, kde je jí zapotřebí. Jak se zákazníci mohou zapojit, si poslechněte v podcastu Ekonews. Z podcastu se dále dozvíte: Kdo všechno se může na sdílení elektřiny podílet? Kolik se dá sdílením ušetřit? Jak se sdílení osvědčilo v praxi? Jak můžou domácnosti pomoci se stabilizaci sítě? Jak se na tom mohou podílet elektromobily? Jaká je výše odměny?

Česko dlouhodobě zaostává ve sběru a recyklaci nápojových kartonů, které jsou hlavním obalem na mléko, za Evropskou unií. Důvodem je podle manažera udržitelnosti společnosti Tetra Pak Štěpána Ledviny hlavně to, že pro tyto obaly nemáme stanovené legislativní cíle. Je nutné sjednotit celý proces od sběru přes třídění až po recyklaci.

Nejlepší způsob dekarbonizace je nespotřebovat energii, která není nezbytně nutná. To si před lety řekli v rodinné firmě Beneš a Lát a začali se věnovat snižování energetické náročnosti. „Pak jsme se vydali cestou využívání odpadního tepla a poté také otázce toho, odkud energii odebíráme,“ říká v ESG podcastu Ekonews Jan Lát, spolumajitel strojírenské a slévárenské společnosti Beneš a Lát Jan Lát, se kterým jsme rozebírali téma dekarbonizace. Slévárenství patří mezi energeticky náročné obory, proto se na začátku firma dívala na to základní: jak energií neplýtvat. Rozhodli se proto využívat odpadní teplo. "Když jsme v roce 2008 a 2009 stavěli novou halu, pracovala už s využití odpadního tepla, které vzniká při vytápění budov, ohřevu teplé vody, to vše je z odpadního tepla," vypráví Jan Lát. Snižování energetické náročnosti a postupé navyšování podílu  elektřiny z obnovitelných zdrojů umožnilo postupné snižování uhlíkové stopy. Firma má podle Jana Láta už dávno splněný cíl Fit For 55, který si klade za cíl snížit emise skleníkových plynů v EU do roku 2030 alespoň o 55 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. Z podcastu se dále dozvíte: Proč firma zvolila obnovitelnou energii výhradně z vody a větru? Jaký dopad na ceny elektřiny má příplatek za preferenci původu? Kam se slévárenství dokáže ve snižování emisí dostat? Jakým způsobem firma snižuje spotřebu elektřiny?

Omnibus, tedy balíček změn v ESG legislativě Evropské unie, nám zatím příliš neulevil. Naši klienti a partneři po nás chtějí data dál, uvádí v ESG podcastu Ekonews Monika Rosenkrancová, sustainability manažerka společnosti M2C. Společnost M2C, která se zabývá správou nemovitostí, což zahrnuje ostrahu majetku, úklid, technický energetický management v obchodních centrech, v kancelářských budovách, v průmyslových areálech, měla podle původní směrnice o nefinančním reportingu CSRD poprvé zveřejnit zprávu o udržitelnosti za rok 2025 v roce 2026.