Ptám se já, Marie Bastlová

Chebsko má za sebou nebývalou senátní kampaň. ANO tam do volebního klání vyslalo manželku krále hazardu a miliardáře, která do kampaně zapojila eso - zpěváka Michala Davida. Mnozí tipovali, že má úspěch v kapse. Proč to nevyšlo?

Hostem Ptám se já byl znovuzvolený senátor Miroslav Plevný (za STAN).

Ve druhém kole senátních voleb v obvodu Cheb nakonec suverénně obhájil mandát Miroslav Plevný s 71,35 procenta hlasů. Jeho vyzyvatelka, Sandra Tsoukernik, z hnutí ANO dostala 28,64 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo 20,35 procenta voličů, zhruba o 16 procent méně než kola prvního.

Manželka miliardáře a někdejšího kasinového magnáta Tsoukernik neuspěla navzdory tomu, že vedla jednu z nejvýraznějších kampaní letošních senátních voleb.

Jejímu zviditelnění v regionu i mimo něj zásadně napomohl zpěvák Michal David, se kterým kandidátka hnutí ANO během série předvolebních koncertů tančila a zpívala na pódiu. Jednoho z koncertů se osobně zúčastnil i šéf ANO a premiér Andrej Babiš. Videa z předvolebních akcí Tsoukernik se pak ve velkém šířila na sociálních sítích.

Proč nakonec favoritka ANO v druhém kole neuspěla?

„Někteří lidé tu kampaň ve smyslu koncertu nevnímali pozitivně. Druhý problém byl, že mnozí se šli jen podívat na Michala Davida. A třetí problém podle mě byl, že to byly jenom ty koncerty. Oni tam prakticky vůbec nic neřekli o tom, co by paní Sandra Tsoukernik chtěla dělat. Pouze následně v rozhovorech v médiích říkala, že chce řešit prakticky všechny problémy od Šumavy k Tatrám,“ zhodnotil v rozhovoru pro Ptám se já senátor Miroslav Plevný a dodal:

„Já jsem ‚esa v rukávu‘ žádná neměl. Snažil jsem se v kampani naopak vyvarovat centrální politiky. Myslím si totiž, že v regionu pomůže spíše podpora od místních. Od místních politiků i veřejně známých osobností, kteří v tom regionu něco udělali a jsou známí.“

Plevný porazil v klání o Senát kandidátku hnutí ANO už podruhé. V roce 2020 zvítězil ve druhém kole nad Jaroslavou Brožovou Lampertovou (ANO) se 70,31 procenta hlasů.

Jaké to je stát proti marketingové mašinérii ANO? A jaké největší výzvy čekají po volbách horní komoru?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ukrajina, Rusko a Spojené státy by mohly obnovit trojstranné mírové rozhovory. Na schůzce by zástupci zemí mohli projednat své návrhy a případný summit nejvyšších představitelů. Můžeme čekat nějaký skutečný průlom v konfliktu?

Hostem Ptám se já byl bývalý vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny a zmocněnec Hospodářské komory pro Ukrajinu Tomáš Kopečný.

Po včerejším jednání amerického zmocněnce Stevea Witkoffa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem Moskva uvedla, že je ochotna obnovit trojstranné rozhovory s USA a Ukrajinou už příští měsíc. Návrh Spojených států už předtím podpořil Kyjev.

„Americká strana navrhuje uspořádat toto setkání co nejdříve. My jsme pro,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vyjednavači by podle něj mohli probrat mírové návrhy i případný summit nejvyšších představitelů.

Podle Kremlu by se další kolo rozhovorů mohlo odehrát v polovině listopadu v Abú Zabí ve Spojených arabských emirátech.

Od návratu Donalda Trumpa do prezidentského úřadu se mezi Spojenými státy, Ukrajinou a Ruskem odehrálo několik kol trojstranných mírových jednání. Poslední se uskutečnila v únoru v Ženevě. Žádná z nich ale nepřinesla významný posun v klíčových otázkách. Rusko neupustilo od svých maximalistických požadavků a trvá například na tom, aby se Ukrajina vzdala i části území, které se mu dosud nepodařilo dobýt. Kyjev takové ústupky odmítl.

Rusko v posledních týdnech zesílilo útoky na ukrajinská města. Zároveň se zvýšilo napětí mezi Zelenským a Trumpem, který navzdory dosavadním protiruským sankcím plánuje nákupy ruské nafty a vyvíjí na ukrajinského prezidenta tlak.

Jak máme chápat poslední kroky a slova amerického prezidenta Donalda Trumpa? A donutí Volodymyra Zelenského k odchodu?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hnutí ANO v letošních komunálních volbách posílilo pouze v jednom krajském městě. V Plzni si pod vedením primátora Zarzyckého navíc připsalo výrazné vítězství. Výsledek ocenil i sám premiér Babiš. Co bylo v Plzni klíčem úspěchu ANO?

Hostem Ptám se já byl primátor Plzně Roman Zarzycký (ANO).

Zatímco výsledky voleb většiny měst, včetně Prahy, označil předseda hnutí ANO a premiér Andrej Babiš za propadák, veřejně vyzdvihl úspěch svých primátorů Tomáše Navrátila v Opavě a Romana Zarzyckého v Plzni.

„Je jasně vidět, že pokud máme komunální politiky, kteří makají, mají skutečně tah na branku, tak vyhrají. A dokonce mají více hlasů než minulé volby,“ poznamenal Babiš.

V Opavě vítězné ANO nakonec skončilo v opozici, v Plzni ale dosavadní primátor Zarzycký post v čele města obhájil.

ANO pod jeho vedením získalo v Plzni přes 31 procent hlasů a polepšilo si tak o tři mandáty na 18. Hned po volbách se také domluvilo na spolupráci s dosavadními koaličními partnery STAN a Pro Plzeň s lidovci. Trojice subjektů má v 47členném zastupitelstvu pohodlnou většinu 34 mandátů. V Plzni tak bude pokračovat koalice, která vládla předchozí čtyři roky, ale bez Pirátů, kteří se tentokrát do zastupitelstva nedostali. V opozici skončila ODS a koalice Chceme Plzeň (TOP 09, Zelení a nezávislí).

Staronové vedení města chce podle Zarzyckého pokračovat v zahájených projektech a neměnit směr. Cílem je dál posilovat bezpečnost a zlepšovat například bydlení.

Jaká byla letos cesta ANO k úspěchu v Plzni? A čím je daný propad hnutí ve zbytku republiky?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Z TOP 09 na jihu Moravy odchází asi tři desítky členů, někteří oznámili přechod k lidovcům. Podle předsedy strany Havla je za odlivem jeho lidí koordinovaná akce šéfa KDU-ČSL Grolicha. Jaké to bude mít pro TOP 09 důsledky?

Hostem Ptám se já byl předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel.

Havel nejdřív včera obvinil šéfa lidovců Grolicha a řekl, že takové kroky jdou proti snaze opozice spojit se proti ANO. V průběhu dne ale výroky zmírnil a uvedl, že odchod členů má za uzavřenou věc a že TOP 09 podle něj zůstává na jihu Moravy silná.

V čele těch, kteří opouštějí TOP 09, je předseda jihomoravské buňky strany Marek Sovka. Spolu s ním odchází asi 30 lidí. Sovka je náměstkem jihomoravského hejtmana a zároveň starostou Branišovic na Brněnsku. Své rozhodnutí odejít k lidovcům vysvětlil tím, že „cítí, že vedle něho vzniká něco, co je nadějí a příležitostí pro českou politiku.“

Lídr lidovců, jihomoravský hejtman a nově i senátor Jan Grolich, rozhodnutí jihomoravských členů TOP 09 přivítal. Od sjezdu lidovců, který byl letos v dubnu, se podle něj ke straně přidalo zhruba 470 nových členů, od říjnových komunálních voleb jich přibylo přes 130.

Podle politologů se odchod členů TOP 09 dal očekávat, mnoho současných straníků pochází z řad lidovců. Při vzniku TOP 09 v roce 2009 přešlo podle pozdější evidence do nové strany zhruba 270 někdejších členů KDU-ČSL. TOP 09 má v současnosti přes 1 700 členů, lidovci asi 18 tisíc.

„KDU-ČSL zkouší poměrně organizovaně přetahovat naše lidi. Ve vícero krajích. Mám zprávy o tom, že to je pravda. Dokonce jsem i viděl nějaké SMS. Ale nechci se v tom úplně pitvat, protože mně připadá fakt malicherné dohadovat se, zda si přetahujeme, nebo nepřetahujeme členy,“ prohlásil šéf TOP 09 Matěj Ondřej Havel v Ptám se já.

V rozhovoru také okomentoval výsledky letošních komunálních a senátních voleb i to, jaké hlavní úkoly podle něj opozice nyní má.

„Teď má Andrej Babiš dobu, kdy může udělat skutečně zločinecké, nebezpečné věci na tom, aby ohrozil svobodu veřejnoprávních médií. Teď na to bude mít čas. On ví, že to bude bitva, že my to budeme blokovat, seč budeme moci. My jsme to slíbili. Já se do Sněmovny klidně přestěhuji,“ dodal Havel.

Je to začátek konce strany, kterou kdysi založili Miroslav Kalousek a Karel Schwarzenberg? Rozeberou si TOP 09 ostatní strany, nebo se partaj přidá k ODS? A jaké vztahy mezi sebou mají lídři opozičních stran?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

„Ještě to není začátek konce hnutí ANO. Voliči se mu neztratili, jenom k volbám nepřišli,“ říká sociolog Martin Buchtík k neúspěchu vlády v komunálních a senátních volbách. Co nám ukázaly o aktuálních náladách české společnosti?

Hostem povolebního speciálu Ptám se já byl sociolog a ředitel agentury STEM Martin Buchtík.

Opoziční strany, které v letošních volbách převálcovaly vládní koalici, se předhánějí v tom, aby své příznivce ujistily, že hnutí ANO začalo prohrávat. Například Starostové už oznámili, že po svém jednoznačném vítězství chtějí být hlavním vyzyvatelem hnutí ANO pro příští roky i v parlamentních volbách a dokázat, že jsou mu schopni konkurovat.

Podle sociologa Martina Buchtíka ale hegemon ANO o své výsadní postavení zatím nepřichází: „Poprvé jsme slyšeli, že je to začátek konce, už po volbách v roce 2021. Potom po prezidentských volbách v roce 2023. Teď to slyšíme znovu. Začátek konce hnutí ANO jednou přijde a jednou se někdo trefí, ale že by to bylo zrovna teď, si nemyslím.“

„Jsou to předčasné oslavy. Spíše se zapomíná, že je jasné, že neuspěli především Motoristé a SPD. To je to, o čem bychom se měli bavit.“

Nebyl důvod proti někomu brojit

Co tedy zapříčinilo neúspěch ANO, který označil jeho šéf a premiér Andrej Babiš jako katastrofální?

„Je to spíše vyjádření nevůle voličů vůbec přijít k volbám. Voliči hnutí ANO totiž zvažují, jestli jít vůbec volit. Pokud jsou rozhodnutí, že půjdou, tak zvažují, jestli náhodou nevolit SPD. Jinak tam moc rozhodovacích kombinací není,“ vysvětlil motivace voličů ANO Buchtík a doplnil: „Čili voliči se neztratili, prostě jenom nepřišli.“

Sociolog upozornil, že čeští voliči navíc obecně vědí spíše, co nechtějí, než co chtějí: „A teď nebyl důvod proti někomu brojit. Populistické hnutí typu hnutí ANO si musí vždy vytvořit nějakého hmatatelného nepřítele, který aktivizuje lidi. Potom ti lidé přijdou volit. A naopak to demobilizuje voliče jiných stran, což jsme viděli před dvěma lety v krajských volbách. Navíc rétorika ‚Antifiala‘ evidentně přestává fungovat.“

Vládní strany se společnému zhodnocení voleb věnovaly hned v pondělí po volbách na pravidelném jednání koaliční rady.

Podle předsedy SPD Tomia Okamury se kabinet teď musí zaměřit na co nejrychlejší prosazení pro voliče atraktivních a viditelných bodů. Mezi ně podle něj patří zrušení koncesionářských poplatků, ztransparentnění „politických neziskovek“ nebo navrácení slevy na jízdném.

O tom, že vláda se po volbách vrátí například k tématu poplatků, hovořil bezprostředně po volbách i sám premiér Babiš.

„Zejména SPD a Motoristé si teď vyhodnotili, že byli moc mírní. Že kývli na to, že před volbami se nic dít nebude. Navíc úplně vyklidili linii s prezidentem. ANO to zkusilo na Grolicha, ale to nevyšlo. A teď mají určitě pocit, že musí zarputileji prosazovat program,“ komentoval sociolog další možné kroky vlády.

Pokud ovšem vládní koalice přitvrdí a začne prosazovat svůj program, bude podle Martina Buchtíka pravděpodobně opět čelit protestům. Ty sociolog očekává zejména v souvislosti se změnou financování České televize a Českého rozhlasu.

„Především pro Andreje Babiše to nebude jednoduché. Voliči hnutí ANO, na rozdíl od části voličů SPD, rozhodně nechtějí oslabovat Českou televizi,“ prohlásil šéf STEM a pokračoval:

„Rozhodující okamžik bude po prvním čtení, kdy už bude jasné, s čím se politicky pracuje. A v tu chvíli začnou protesty nebo demonstrace. Vsadil bych na, na české poměry, relativně velké protesty. Je to taková symbolická věc. Ví to i opoziční strany, které už chystají spacáky.“

Jakou politiku by teď měla vláda dělat, kdyby chtěla získat své voliče zpátky? A je pro nejsilnější vládní hnutí ANO dobrá strategie jít teď do kontroverzních témat?

--

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.